anarchokapitalizmus

Kategória: anarchizmus

Anarchokapitalismus je založen na myšlence oboustranné dobrovolnosti: Nikdo by neměl být nucen a nikomu by nemělo být bráněno nabízet ostatním produkty své práce za libovolných podmínek; zároveň by nikdo neměl být nucen a nikomu by nemělo být bráněno takovou nabídku dle svého uvážení přijmout či odmítnout. Totéž platí o solidaritě a mezilidské pomoci – anarchokapitalisté ji vyzdvihují a často jsou v ní sami velice aktivní (jelikož neradi spoléhají na stát); odmítají však, aby k takovému jednání byl kdokoliv nucen.

Na anarchokapitalismus se též lze dívat jako na decentralizaci (moci) až na úroveň jednotlivce. To však rozhodně neznamená život v izolaci; ani že by nikdo nesměl delegovat své záležitosti na jiného či tvořit hierarchické struktury. Důležitá je však možnost volby každého tak učinit či neučinit dle vlastního uvážení. /Zdroj : https://ankap.urza.cz/

Výroky v duchu tejto školy:

Na otázku Čo robiť?

Niekto : Dělám-li pro lidi něco, co je potěší, rádi mi za to zaplatí. Proto je bohatství na volném trhu měřítkem toho, jak moc člověk udělal pro druhé podle jejich vlastních žebříčků hodnot. >>

Niekto : Pro řešení všech problémů typu „jak/jestli vůbec poskytovat nějakou službu“, případně „jak/jestli vůbec vyrábět nějaký produkt“, jen stačí nechat tisíce a miliony podnikatelů, aby to prostě zkusili. Ti z nich, kteří to budou dělat špatně (= jinak, než lidé chtějí), zkrachují (a půjdou dělat něco, čím prospějí společnosti více). Naopak ti, kdo to budou dělat správně (= tak, jak si lidé přejí), budou prosperovat. >>

Na otázku Aká by mala byť spolocnosť? / Kto by mal vládnuť?

Niekto : Pro řešení všech problémů typu „jak/jestli vůbec poskytovat nějakou službu“, případně „jak/jestli vůbec vyrábět nějaký produkt“, jen stačí nechat tisíce a miliony podnikatelů, aby to prostě zkusili. Ti z nich, kteří to budou dělat špatně (= jinak, než lidé chtějí), zkrachují (a půjdou dělat něco, čím prospějí společnosti více). Naopak ti, kdo to budou dělat správně (= tak, jak si lidé přejí), budou prosperovat. >>

Na otázku Ako ukončiť vojnu (všetky vojny)?

Niekto : Svět bez států totiž zároveň znamená svět bez válek. Jistě, na různých místech by i nadále probíhaly lokální konflikty, nicméně dokud by tyto byly placeny z kapes těch, kdo je vedou, neměly by patrně potenciál narůstat do tak obřích rozměrů jako války států. >>

Na otázku Kapitalizmus či socializmus?

Niekto : Dělám-li pro lidi něco, co je potěší, rádi mi za to zaplatí. Proto je bohatství na volném trhu měřítkem toho, jak moc člověk udělal pro druhé podle jejich vlastních žebříčků hodnot. >>

Niekto : Pro řešení všech problémů typu „jak/jestli vůbec poskytovat nějakou službu“, případně „jak/jestli vůbec vyrábět nějaký produkt“, jen stačí nechat tisíce a miliony podnikatelů, aby to prostě zkusili. Ti z nich, kteří to budou dělat špatně (= jinak, než lidé chtějí), zkrachují (a půjdou dělat něco, čím prospějí společnosti více). Naopak ti, kdo to budou dělat správně (= tak, jak si lidé přejí), budou prosperovat. >>

Na otázku Prečo sú vojny?

Niekto : co svět světem stojí, ještě se svobodní lidé, jimž nikdo nevládne, nikdy nepokusili obsadit nějaké velké území a podrobit si tamní obyvatelstvo; války byly od nepaměti záležitostmi vlád a mocipánů, nikoliv jejich poddaných, kteří však vždy nesou následky a trpí za rozhodnutí svých vládců, již je maximálně dokáží čas od času – za jejich peníze – masovou propagandou přesvědčit o tom, že válku vlastně chtějí. >>

Niekto : „národní obrana“ se velmi často v rukou politiků zvrhává v „národní útok“, ač se tomu tak neříká (asi každý stát má ministerstvo obrany a nejspíše žádný nemá ministerstvo útoku; navzdory tomu, co taková ministerstva mnohých států provádějí v praxi) >>

Niekto : Svět bez států totiž zároveň znamená svět bez válek. Jistě, na různých místech by i nadále probíhaly lokální konflikty, nicméně dokud by tyto byly placeny z kapes těch, kdo je vedou, neměly by patrně potenciál narůstat do tak obřích rozměrů jako války států. >>