Zapomeň na vzdělanost, a prost budeš strastí.
Jaký je rozdíl mezi "jakže" a "ó!"?
Čím se lisí "dobré" a "zlé"?
Musím se klanět tomu, čemu klaní se ostatní?
Byť by to bylo nekonečnou hloupostí?
Všichni jsou rozjařeni a veselí,
jako když se kochají posvatným býkem,
jako když vystupují na Jarní terasu.
Jen já jsem klidný a nedávam na sobě nic znát,
jako dítě, které se jestě nezasmálo.
Jsem sám, osamělý jako ten,
jenž nemá se kam vrátit.
Všichni žijí v dostatku a nadbytku,
jen já nemám ničeho, co bych vlastnil.
Co jsem já za blázna !
Jak mám zmatenou mysl !
Všichni jsou bystří a veselí,
já však jsem mdlý, skleslý.
Všichni jsou rázní, bezohlední,
ja však tichý, plachý.
Mírný jako oceán,
bezcílny jak záchvěv vánku.
Všichni jsou usedlí a věnují se svému,
jen já tvrdošíjne držím se mimo.
To, čím se nejvíce liším od ostaních,
je uvědomění, že mé živobytí pochází od mé Matky !
