Zapomeň na vzdělanost, a prost budeš strastí. Jaký je rozdíl mezi "jakže" a "ó!"? Čím se lisí "dobré" a "zlé"? Musím se klanět tomu, čemu klaní se ostatní? Byť by to bylo nekonečnou hloupostí? Všichni jsou rozjařeni a veselí, jako když se kochají posvatným býkem, jako když vystupují na Jarní terasu. Jen já jsem klidný a nedávam na sobě nic znát, jako dítě, které se jestě nezasmálo. Jsem sám, osamělý jako ten, jenž nemá se kam vrátit. Všichni žijí v dostatku a nadbytku, jen já nemám ničeho, co bych vlastnil. Co jsem já za blázna ! Jak mám zmatenou mysl ! Všichni jsou bystří a veselí, já však jsem mdlý, skleslý. Všichni jsou rázní, bezohlední, ja však tichý, plachý. Mírný jako oceán, bezcílny jak záchvěv vánku. Všichni jsou usedlí a věnují se svému, jen já tvrdošíjne držím se mimo. To, čím se nejvíce liším od ostaních, je uvědomění, že mé živobytí pochází od mé Matky !