Odpoveď a závery vyplývajúce z danej odpovede:
Niekto : Při povrchním
pozorování a na základě jistých moderních výrazů by člověk mohl být v pokušení formulovat tento
protiklad tak, že větší „odcizenost světu“ v katolicismu, ony asketické rysy, které prokazují jeho
nejvyšší ideály, musí vychovávat jeho vyznavače k větší indiferentnosti vůči statkům tohoto světa. | ---- | Niekto : Pri pohľade na štatistiku povolaní v konfesne zmiešaných krajinách sa s nápadnou početnosťou
stretávame s javom, ktorý bol viackrát živo diskutovaní v katolíckej tlači a literatúre ako aj na Dňoch
nemeckých katolíkov: s prevažne protestantským charakterom kapitálového vlastníctva a
podnikateľských vrstiev, ako aj najvyšších kvalifikovaných vrstiev robotníctva, najmä ale vyššieho
personálu moderných podnikov, technicky a obchodne vzdelaného. | ---- |
| ---- | |||
Odpoveď a jej predpoklady ( argumenty pre a proti nej ):
| Niekto | Při povrchním
pozorování a na základě jistých moderních výrazů by člověk mohl být v pokušení formulovat tento
protiklad tak, že větší „odcizenost světu“ v katolicismu, ony asketické rysy, které prokazují jeho
nejvyšší ideály, musí vychovávat jeho vyznavače k větší indiferentnosti vůči statkům tohoto světa. | |
| O | ||
Niekto : Jestliže chce někdo tuto vážnost a tuto silnou nadvládu
náboženských zájmů ve způsobu života nazývat „odcizeností světu“, pak francouzští kalvinisté byli a
jsou světu odcizení právě tak jako např. severoněmečtí katolíci, jimž je jejich katolicismus záležitostí
srdce v takové míře, jako žádnému jinému národu na světě. | ||
| O | ||
| ---- |
Zdroj: Max Weber : Protestanská etika a duch kapitalizmu - úvod